DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Chlorophyta (zelené řasy)

 

 

Oddělení: Chlorophyta (zelené řasy)

 

Zelené řasy jsou velké oddělení s asi 8000 druhy a s vývojovými vztahy k vyšším rostlinám.
Můžeme je charakterizovat přítomností chlorofylu b a škrobu jako zásobní látky.
Bičíkatá stádia mají dva stejně dlouhé (izokontní) bičíky. Právě stavba bičíkatých stádií, postavení bičíků, typ rozmnožování, jaderného a buněčného dělení jsou důležité znaky, podle nichž je oddělení rozděleno
na několik tříd.  
 
 
Třída: Prasinophyceae
 
Druh: Halosphaera viridis
Dosahuje velikosti 20 - 30 um. Je rozšířena v severovýchodním Atlantiku
a východním Tichém oceánu. Má srobnou kulatou buňku se čtyřmi bičíky, pomocí nichž plave. Množí se dělením. Jednou za čas se některé buňky
spojí v malé měchýřky, jejichž obsah je rozdělen do malých destiček.
Z každé destičky se může stát buňka s bičíky a být vypuštěna do okolního oceánu. V otevřeném oceánu nalezneme stovky měchýřků na metru čtverečním a jsou pravděpodobně hlavním zdrojem potravy pro větší zooplankton.
 
 
 
 
Druh: Tetraselmis convolutae
Má velikost 10 um. Vyskytuje se v severovýchodním Atlantiku, u západního pobřeží
Velké Británie a Francie. Ačkoli dokáže přežít i samostatně, drobné buňky této řasy většinou žijí v tělech "červů" v symbiotickém vztahu.
Červ jim poskytuje úkryt a stálé prostředí svého těla. Jelikož červy vyhledávají světlo, mají řasy ideální podmínky pro fotosyntézu a vytváří tak živiny pro sebe i svého hostitele.
 
 
 
 
Třída: Ulvophyceae
 
Druh: Ulothrix flacca
Dosahuje velikosti do 10 cm. Obývá oblasti přílivu na různých typech pobřeží. Preferuje teplotu vody 0 - 20 0C. Najdeme ji v Severním Atlantiku, Středomoří, pobřeží jižní Afriky a v Tichém oceánu.
Tato řasa se skládá z mnoha nerozvětvených vláken, tvořených pásy buněk. Vlákna vytvářejí měkké chomáče nebo ploché vrstvy přilepené ke skále pod úrovní odlivu. Každé vlákno je ke skále přichycené jednou buňkou, vedle které se může nacházet další příchytný terčík, rhizoid. Tato řasa se rozmnožuje vypuštěním až stovky gamet, z nichž každá má dva bičíky, z některých buněk. V následující fázi životního cyklu je pak samostatná kulovitá buňka.
 
 
 
 
Druh: Ulva lactuca
Dorůstá velikosti až 100 cm a obývá mělká moře v zóně přílivu a pod
úrovní odlivu. Teplotu vody snáší v rozmezí 0 - 30 0C. A najdeme ji v pobřežních vodách celého světa. Porost locikový je běžný na celém světě na pobřežích a v mělkých přílivových oblastech a roste v mnoha různých podmínkách a prostředích. Fyloidy jsou jasně zelené
a ploché, často je jeden rozdělen na více částí a mají vlnité okraje.
Velmi se liší tvarem i velikostí, od krátkých chomáčovitých rostlin po jedince delší než 1 metr, a to v závislosti na podmínkách. Porost se rozmnožuje vypuštěním gamet z některých buněk a také se může šířit vegetativně rozrůstáním malých odlomených částí. Velké stélky ležící na dně bývají plné děr od býložravců. V mnoha částech světa je také oblíbeným pokrmem.
 
 
Třída: Cladophorophyceae
 
Druh: Valonia ventricosa
Roste do 4 cm délky a porůstá skály a korály do hloubky 30 metrů.
Teplota vody 10 - 30 0C. Nalezneme ji v západním Atlantiku, Karibském
moři, Indickém oceánu. Vypadá jako tmavý zelený mramor a tvoří ji jedna velká buňka přichycená k podkladu rhizoidy.
Mladší jedinci jsou leskle modraví, ale starší jsou pokrytí povlakem ruduch. Má neobvyklý způsob vegetativního rozmnožování: dceřinné buňky vznikají v mateřské buňce, která se pak rozpadne a vypustí je tak ven.
 
 
 
 
Druh: Cladophora mirabilis
Dorůstá až 100 cm a porůstá skály a porosty čepelatek pod úrovní odlivu. Teplotu vody snáší v rozmezí 10 - 15 0C. Je rozšířená v jižním Atlantiku a u pobřeží jihozápadní Afriky. Její modrozelené vláknité stélky jsou nepravidelně rozvětvené. Jsou tvořeny vlákny buněk, ale jednotlivé buňky na hlavní ose mohou být až 12 mm dlouhé.
Rostlina je přichycena pomocí rhizoidu tvořeného výběžky základní buňky a často na ní rostou ruduchy.
Tento druh je rozšířen na omezeném území, ale ostatní zástupci tohoto rodu jsou hojní na celém světě.
 
 
Třída: Dasycladophyceae
 
Druh: Acetabularia acetabulum
Dorůstá velikosti 3 cm a porůstá skály pod úrovní odlivu. Teplota vody
v rozmezí 10 - 25 0C. Najdeme ji ve východním Atlantiku u severní Afriky, Středomoří, v Rudém moři a Indikém oceánu. Tato drobná řasa roste v trsech na kamenech nebo schránkách živočichů pokrytých pískem
v chráněných částech skalnatých pobřeží. Je tvořena jedinou buňkou.
Zvápenatělá stélka má bílou barvu, protože je pokryta uhličitanem vápenatým a je zakončena malým pohárkem. Ten je tvořen spojenými paprsky, které vytvářejí rozmnožovací cysty. Cysty jsou vypuštěny poté, co zbytek rostliny odumře a než začnou klíčit, potřebují období klidu ve tmě.
 
 
Třída: Bryopsidophyceae
 
Druh: Caulerpa racemosa
Dorůstá 30 cm na písku a skalách na mělčinách. Teplota vody 15 - 30 0C
Obývá teplé vody celého světa. Vytváří plazivé stélky, kterými je uchycena k podkladu a z nichž vyrůstají vzpřímené výhonky pokryté kulatými měchýřky. Každá rostlina je jedna velká buňka. 
Staré rostliny mohou být velmi pevně přichycené a rozvětvené a dorůst délky až 2 metry. Existuje mnoho forem trubicovky rozvětvené a na celém světě nalezneme 60 druhů rodu Caulerpa.
 
 
 
 
Druh: Halimeda opuntia
Dorůstá do 25 cm na skalách a písku. Teplotu vody snáší mezi 20 - 30 0C.
Je rozšířena v Rudém moři, Indickém oceánu a západním Tichém oceánu. Silně zvápenatělé stélky tohoto druhu mají podíl na vápenitých usazeninách v tropech. Rostlinu tvoří pruhy plochých oválných zvápenatělých částí, spojených nezvápenatělými pružnými klouby. Přes den jsou chloroplasty ve vnější části stélky, ale v noci se přemisťují hluboko do vnitřku rostliny.
To rostlinu, společně s krystaly aragonitu a přítomností toxických látek ve stélkách, chrání před nočními býložravci.
 
 
  
 
Druh: Codium tomentosum
¨Má velikost do 20 cm. Vyskytuje se v tůňkách v zóně přílivu,
na skalách na mělčinách a pod úrovní odlivu po celém světě.
Teplota vody mezi 8 - 30 C. Houbovité stélky tohoto druhu jsou tvořené propletenými trubicemi, uspořádanými jako štětiny
na oblém kartáči a každá trubice je zakončena zduřelou bulvou.
Většina z těchto bulev je spojena dohromady a tvoří vnější část stélky, která se většinou opakovaně rozdvojuje.
Řasu pokrývá mnoho krátkých jemných vláken, díky nimž vypadá ve vodě jako chmýří. Ke skále je řasa přichycena houbovitým rhizoidem. Ačkoli tato řasa roste po celý rok, nejhojněji se vyskytuje během zimy, kdy se také rozmnožuje. Tento druh, stejně jako ostatní z rodu Codium slouží často jako potrava zadožábrým plžům, kteří vysávají obsah řasy, ale dokáží udržet chloroplastyživé a ty jim pak v jejich vlastní tkáni slouží k výrobě cukrů. Známe asi 50 druhů tohoto rodu