Založit webové stránky nebo eShop

Měkkýši (Mollusca)

 

 

Kmen: Měkkýši (Mollusca)
 
Velikost těla většina měkkýšů se pohybuje cca od 1 mm do 1 metru (největšími známými měkkýši jsou hlavonožci rodu Architeuthis, kteří dosahují délky až 22 m včetně ramen).
Dosud bylo popsáno asi 130 000 druhů.
Tělo je zpravidla členěno na tři oddíly: hlavu, nohu a útrobní vak.
Silně žlaznatá pokožka může být na některých místech obrvená. Vylučuje sliz, kutikulu a schránky. Specializovaná část pokožky vylučující schránky se nazývá plášť. Plášť často vytváří kožní duplikaturu, mezi níž a tělem vzniká plášťová dutina jejíž stěny jsou obrveny. Na plášťovou dutinu je vázán výskyt některých orgánů: dýchací orgány, srdce, řitní otvor a vyústění vylučovací soustavy.
Kožně svalový vak je silně modifikován. Lokomoce je soustředěna na ventrálnístrany nohy. Vznikají specializované skupiny svalů: zatahovače (retraktory) nohy, hlavy, tykadel atp. a svěrače lastur (adduktory).
Výchozí typ nervové soustavy je amfineurie: na cerebrální prstenec navazují dva páry provazců (pedální a pleuroviscerální) propojené často i nepravidelně rozmístěnými komisurami. Následuje vznik ganglií, konektivů a komisur. Většina ganglií může být přesunuta do hlavové části.
Smyslové orgány:
Oči jsou u původních forem jednobuněčné a umístěné mimo hlavu. Na hlavě se postupně vyvíjejí velice dokonalé oči, které jsou morfologicky i funkčně srovnatelné se zrakovými orgány vyšších obratlovců.
Sluchové orgány zcela scházejí. V přední části nohy jsou statocysty.
Osfradia - chemoreceptory kontrolují kvalitu vody přicházející do plášťové dutiny.
Trávicí soustava je průchodná, na dně ústní dutiny je radula, žaludek je spojen s hepatopankreatickou žlázou.
Metanefridia navazují kanálkem na coelomovou dutinu, která má funkci perikardu.
Cévní soustava je otevřená. Jejím základem je srdce uložené v perikardu, jehož komora mívá 1 - 4 předsíně. Aorta směřuje k cerebrálnímu gangliu. Krevní rozlitiny se nacházejí mezi pojivem, vyplňujícím prvotní tělní dutinu.
Haemocyanin (vzácněji hemoglobin), je zpravidla vázán na plazmu.
Dýchací orgány jsou téměř vždy v plášťové dutině: původní, pravé žábry, se nazývají ktenidia. U suchozemských plžů se vyvinuly plíce (část pláště).
Rozmnožování: původně jsou to gonochoristé. Oplození je vnější i vnitřní. Rýhování je spirálního typu.
V mořském prostředí se vyvíjí larvy trochoforového typu (veliger). Během fylogeneze se stávají rozmnožovací orgány složitějšími. Nepohlavní rozmnožování nebylo u měkkýšů zjištěno. 
Většina měkkýšů žije v moři, někteří také v limnickém prostředí a jen část plžů vystoupila na souš.
Jen málo měkkýšů je parazitických.
 
podle povahy vnějších ochranných pokryvů jsou rozlišovány dva podkmeny:
I. Aculifera (paplži) - kutikula, 8 destiček
II. Conchifera (schránkovci) - ulita, párovité lastury
 
U podkmene Aculifera rozlišujeme 2 třídy: Aplacophora (červovci)
                                                                       Polyplacophora (štítkonošci)
 
U podkmene Conchifera 5 tříd:
I. Monoplacophora (přílipkovci)
II. Gastropoda (plži)
III. Scaphopoda (kelnatky)
IV. Bivalvia (mlži)
V. Cephalopoda (hlavonožci)
 
 
 
 
 
 
 
 
TOPlist