DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Plži (Gastropoda)

 

 

Třída: Plži (Gastropoda)
 
 
Dosahují velikosti od 1mm do 1 metru. Počtem 110 000 druhů jde o nejpočetnější skupinu měkkýšů.
Ztratili bilaterální symetrii v důsledku spirálního vinutí útrobního vaku, ukrytého zpravidla v ulitě.
Hlava nese 1 - 2 páry tykadel.
Ulita je zpravidla pravotočivá (základní poloha - ústí napravo od cívky), kotouč, obústí, píštěl.
Druhotně dochází k redukci ulity.
Na cerebrální ganglium jsou prostřednictvím konektivu napojena jednak ganglia pleurální, parietální a viscerální, jednak pedální. Během fylogeneze nastává streptoneurie, posléze eutyneurie a zkracování konektivů.
Peříčkovitá osfradia, statocysty, oči jsou často na tykadlech. Radula vzniká v radulární pochvě, její zuby jsou z odontoblastů, zuby jsou specializované, slinné žlázy mohou obsahovat H2SO4.
Srdce je uzavřeno v perikardiálním váčku, má 1 - 2 předsíně, krvomíza se aortou dostává do dvou hlavních artérií, hlavové a útrobní.
Hemolymfa má kromě transportu i funkci mechanickou: vysunování těla u ulity, hrabání jamek na vajíčka.
Ledviny (metanefridie) jsou původně párovité.¨Původní dýchací orgány jsou ktenidia, druhotně jiné typy žaber, ale i prokrvená vnitřní stěna pláště (plíce).
Rozmnožování: jsou to gonochoristé i hermafroditi. Gonády jsou nepárové, jejich vývod je za pravým tykadlem, oplození je vnitřní i vnější. Přídatné žlázy skořápečné, bílkovinné, šípový vak, penis až 10x delší než tělo. V moři probíhá vývoj přes larvy, zatímco na souši je vývin přímý. V moři žije asi 60 % druhů.
 
Podle polohy dýchacích orgánů je tato třída dělena na tři podtřídy:
I. Prosobranchiata (předožábří)
II. Opisthobranchiata (zadožábří)
III. Pulmonata (plicnatí)
 
 
Některé druhy mořských plžů:
 
 
Druh: Patella vulgata (přílipka misková)
Dosahuje velikosti 6 cm. Vyskytuje se na skalách od vysokých oblastí pobřeží po sublitorál. Je rozšířena v severovýchodním Atlantiku od polárního kruhu po Portugalsko. Je výborně přizpůsobena k životu na pobřeží. Kuželovitá shránka chrání před živly. Přílipky žijící blíže u hladiny mají schránky menší než ty, které žijí ve vyšších částech pobřeží, kterým širší a vyšší schránky pomáhají udržet vlhkost během doby odlivu. Při odlivu se přílipky pomalu pohynují a urazí vzdálenost až 60 cm pomocí svalnaté nohy.
Pomocí raduly spásají řasy ze skal.
 
 
 
 
Druh: Puperita pupa (zubovec kuklovitý)
Dorůstá velikosti pouze 1 cm a obývá skalnaté tůňky v oblasti přílivu.
Nalézt ho můžeme v Karibiku, na Bahamách a Floridě. Je pro něj typická malá, kulatá, hladká a černobíle pruhovaná ulita.
Tento plž je nejaktivnější ve dne, kdy si hledá potravu, kterou jsou sinice nebo rozsivky. Jsou to gonochoristé s oplodněním vnitřním.
Z nakladených vajíček se líhnou planktonní larvy.
 
 
 
 
 
Druh: Nucella lapillus (nachovec obecný)
Dosahuje velikosti do 6 cm a obývá střední a nízká skalnatá pobřeží severovýchodního a severozápadního Atlantiku. Je jedním z nejběžnějších plžů na pobřeží. Má silnou, těžkou a ostře spirálovitou ulitu. Přesný tvar ulity závisí na tom, jak moc je vystaven vlnám a zbarvená je podle potravy, kterou se plž živí. Je to žravý predátor živící se vilejši a slávkami.
Jakmile najde kořist, provrtá se pomocí raduly jají schránkou a vysaje obsah.
 
 
 
 
Druh: Trochus niloticus (kotouč indický)
Dorůstá velikosti 16 cm a vyskytuje se v oblastech přílivu, mělčinách a útesových plošinách do hloubky 7 metrů. Nalézt ji můžeme ve východním Indickém oceánu, západním a jižním Tichém oceánu. Od ostatních plžů je snadno rozeznatelný, díky kuželovitému tvaru spirálovité ulity. Pomalu se pohybuje po útesových plošinách a korálovém štěrku a spásá řasy.
Poptávka po jeho ulitách a mase vedla v důsledku nekontrolovaného lovu
k dramatickému snížení jeho stavů, především na Filipínách. Byl však úspěšně vysazen v jiných oblastech, např. ve Francouzské Polynésii a u Cookových ostrovů, kde byla obnovena původní hejna.
 
 
 
 
Druh: Haliotis rufescens (ušeň červená)
Dorůstá velikosti 15 - 20 cm a obývá skály od čáry odlivu po hloubku 30 metrů.
Žije na pobřeží Východního Pacifiku, od jižního Oregonu v USA po Kalifornský poloostrov v Mexiku. Tento druh je největším druhem ušně a název získala díky cihlově červenému zbarvení silné oválné lastury. V lastuře se nachází oblouk tří až pěti jasně viditelných otvorů, kterými ušeň dýchá a vyměšuje odpad.
Jak ušeň roste, jsou tyto otvory postupně vyplněny a nahrazeny jinými. Na ušních si kromě člověka pochutnávají mořské vydry.
 
 
 
 
Druh: Murex pecten (ostranka tenkoocasá)
Dosahuje velikosti do 8cm. Žije v tropických teplých vodách do hloubky 200 metrů a to ve východním Indickém a západním Tihém oceánu. Tento dravý plž má jedinečnou a překrásnou ulitu. Má řady dlouhých tenkých ostnů na podélných závitech, které přecházejí v tyčinkovitý a velmi dlouhý sifonový kanálek. Tělo ostranky je vysoké a sloupcovité, takže při hledání potravy dokáže nadzvihnout ulitu a pohybovat se. Může se také zahrabat do písku a číhat tak na kořist.
 
 
 
 
Druh: Cypraea tigris (zavinutec tygrovaný)
Dorůstá do 15 cm a obývá korálové útesy v Indickém oceánu a západním Tichém oceánu do hloubky 30 metrů. Tento druh je jedním z největších druhů zavinutců. Má lesklou, hladkou a oblou ulitu s dlouhou rovnou štěrbinou a zbarvený je skvrnitě černě, hnědě, krémově a oranžově.
Část ulity pokrývá z vnějšku přesahující plášť. Na něm je množství výběžků, jejichž přesná funkce není známa. Zavinutec tygrovaný je noční tvor, přes den se ukrývá ve skalních štěrbinách a v noci spásá řasy. Jsou to gonochoristé a oplození je vnitřní. Samička se star  á o vajíčka tím, že je obalí svalovou hmotou a chrání je dokud se nevylíhnou larvy, které se pak připojí k planktonu.
 
 
 
 
Druh: Cyphoma gibbosum (vejcovka obručová)
Dorůstá velikosti 3 - 4 cm a žije na korálových útesech okolo hloubky 15 m
v západním Atlantiku od Severní Karolíny po Brazílii, v Mexickém zálivu a Karibském moři. Bělavá ulita vejcovky je většinou zcela schována pod dvěma masitými skvrnitými laloky pláště. Avšak v ohrožení její leopardí zbarvení ryhle zmizí, protože zatáhne všechny měkké části do ulity. Živí se rohovitkami a ačkoli korálnatci vylučují chemikálie k odehnání predátorů, vejcovka je částečně schopna znehodnotit tyto látky.. Po oplodnění strhne samička kus korálu a naklade do něj pouzdra s vajíčky. V každém pouzdru se nachází jedno vajíčko, ze kterého se vylíhne planktonní larva.
 
 
 
 
Druh: Charonia tritonis (tritonka indická)
Dorůstá velikosti až 40 cm a vyskytuje se na korálových útesech, písčitých dneh v zóně přílivu a nad ní v Indickém oceánu, západním a středním Tichém oceánu. Tento plž je známý díky tomu, že jako jeden z mála loví hvězdice trnové koruny, které jsou obávanými predátory a ničiteli korálových útesů. Je to aktivní lovec, který svou kořist, jako hvězdice nebo měkkýše, pronásleduje. Pomocí nohy kořist znehybní a vroubkovanou radulou pronikne ochranným obalem oběti, potom do ní vstříkne paralyzující sliny a pozře ji.
 
 
 
 
Druh: Littorina littorea (plážovka vejcorodá)
Dosahuje velikosti do 3 cm. Obývá vyšší části skalnatých pobřeží, bahnité plošiny a zátoky vod severozápadní Evropy a zavlečena byla i do Severní Ameriky. Má tmavě šedou až černou kuželovitou ulitu a mírně zploštělé tykadlovité výrůstky, které bývají u mladých jedinců černě proužkované. Pohlaví jsou oddělená a oplodnění je vnitřní. Samice na jaře vypouští pouzdra obsahující dvě až tři vajíčka, přímo do vody. Z vajíček se líhnou volně plovoucí larvy, které žijí asi šest týdnů mezi planktonem. Po usazení se přemění na dospělé jedince  a trvá jim ještě další dva až tři roky než úplně dospějí. Živí se především řasami, které spásá na skalách. Zavlečením do Severní Ameriky, kde spásá rychle rostoucí řasy, na některýh místech vážně narušila původní ekosystémy.
 
 
 
 
Druh: Bullina lineata (akteon pruhovaný)
Dorůstá velikosti asi jen 2,5 cm a pohybuje se po písku a útesech do hloubky 20 metrů. Najdeme jej v tropických a subtropických vodách Indického oceánu a v západním Tichém oceánu . Má světlou, spirálovitou ulitu, na které nalezneme výrazné růžové a červené proužky, pomocí jejichž uspořádání ho lze poznat. Měkké části těla jsou jemné a průsvitné s fluorescentními okraji. V ohrožení se akteon rychle stáhne do ulity a zároveň vyvrhne potravu, což je nejspíš způsob obrany. Sám je dravcem, který se živí mnohoštětinatci žijícími v usazeninách. Tento druh plže je hermafrodit a vytváří charakteristické spirálovité shluky bílých vajíček.
 
 
 
 
Druh: Cyerce nigricans
Dorůstá 4 cm a obývá útesy západního Indického oceánu a západní a střední Tichý oceán. Tento pestrobarevný plž je býložravec živící se
řasami. Nepotřebuje maskování ani ochrannou schránku, protože má jiné způsoby obrany. Vylučuje mikroskopickými žlázami rozesetými po celém povrchu těla nepříjemný sliz vytvářený z řas, kterými se živí. Jeho tělo je také pokryto lístkovitými výrůstky, skvrnitými a pruhovanými shora a skvrnitými zespodu, které v případě útoku predátora může uvolnit (autotomia). Výrůstky jsou také využívány k dýchání. Na hlavě, poblíž ústního otvoru se nacházejí dva tykadlovité výrůstky a o kus dál jsou čichové orgány tzv. rhinofory. Ty jsou zatažitelné a v průběhu růstu plže se dále větví. Plž je využívá při hledání potravy a partnera. Není jasné, zda je tento plž samostatným druhem nebo poddruhem podobného měkkýše Cyerce nigra.
 
 
 
 
Druh: Chromodoris lochi (hvězdnatka)
Dorůstá velikosti 4 m a vyskytuje se na útesech tropických a subtropických oblastí západního a středního Tichého oceánu. Tento druh hvězdnatky je před predátory chráněn pestrým varovným zbarvením a nepříjemnou chutí. Potravu si hledá spíše na volném prostranství než ve štěrbinách a trhlinách. Po tropických útesech se plazí pomocí svalnaté nohy a nechává za sebou slizovou stopu. Plavat neumí.
Hvězdnatky jsou hermafroditi, pokud se potkají, oba vypouštějí spermie, které si v průběhu páření vymění. Oba později nakladouoplodněná vajíčka.
 
 
 
 
Druh: Cavolinia tridentata (trnovka třízubá)
Dosahuje velikosti pouze 1 cm. Obývá hloubky 100 - 2000 metrů a nechává se unášet mořskými proudy. Vyskytuje se v teplých mořích celého světa. Tento druh plže má malou téměř průsvitnou ulitu s třemi zadními výběžky. V ulitě jsou také dvě škvírky, ze kterých vyčnívají laloky pláště. Tato hnědavá "křídla" jsou obrvená a slouží k nadnášení trnovky. Tito plži jsou neobvyklí tím, že žijí na volném moři. Vytváří pavučinu ze slizu, mnohem větší, než je ona sama a do ní zachycuje planktonní organismy. V určitých intervalech pak polyká síť i s chycenou potravou. V průběhu života tyto trnovky změní pohlaví ze samčího na hermafrodita a poté na samičí pohlaví.
 
 
 
 
Druh: Aplysia punctata (zej tečkovaný)
Dorůstá velikosti do 20 cm. Vyskytuje se v mělkých vodách  severovýchodního Atlantiku a části Středozemního moře. Krytožábří plži rodu Aplysia mají na hlavě tykadlovité výrůstky. Zej tečkovaný má vnitřní skořápku viditelnou pouze hřbetním otvorem v plášti.
Při vyrušení vypouští oblak růžového nebo bílého inkoustu.
Může se jednat o obranný mechanismus.
 
 
 
 
Druh: Hermissenda crassicornis (facelína skvostná)
Dosahuje velikosti do 8 cm. Obývá bahnité plošiny a skalnatá pobřeží severovýchodního a severozápadního Tichého oceánu. 
Tento plž má vyvinut neobvyklý způsob obrany před predátory. Odděluje žahavé buňky z každého organismu, který pozře a ukládá je v konečcích tělních výrůstků na hřbetě. Při dotyku tak predátora popálí. Facelína má vynikající čich, který jí umožňuje najít si cestu k potravě a je shopná se "naučit" reagovat na jadnoduché podněty.
 
 
 
 
Druh: Hexabranchus sanquineus (španělská tanečnice)
Tento plž dorůstá velikosti až 60 m a žije v mělkých vodách u pobřeží a na útesech v části tropického Indikého oceánu a západního Tichého oceánu. Tento druh je největším nahožábrým plžem a při plavání připomíná jeho vlnivý pohyb sukni tanečnie flamenca.
Dospělí jedinci jsou jasně červení, růžoví nebo oranžoví, někdy žlutobílí. Když odpočívá nebo se plazí, záhyby jeho pláště jsou složené na hřbetě a ukazuje tak méně barevné břicho. Při vyrušení odplave a odhalí pestré zbarvení, které má pravděpodobně polekat případného útočníka. Tito plži jsou specializovanými predátory a živí se pouze houbami, ze kterých si odebírají nepříjemně chutnající sloučeniny a ukládají si je do kůže jako další způsob obrany před predátory. Dýchají vnějšími žábrami, jež jsou několikanásobně rozvětvené a vyrůstají z otvoru, do kterého nemohou být zataženy. Stejně jako další nahožábří i tento plž je hermafrodit, ale k rozmnožování potřebuje partnera.